Když Čína vyhodila všechny své bitcoinové minery, museli si hledat nové centrum. Přirozeně zamířili do druhé největší těžební destinace na planetě. USA v mžiku zastínily Čínu a staly se novou mekkou těžby bitcoinů. Příjmy minerů navíc dosáhly nových rekordních hodnot. Potýkali se však s vážným problémem: nedostatkem polovodičů.
Koncem května 2021 oznámil Liu He, vicepremiér Státní rady Čínské lidové republiky, rozhodnutí vlády přijmout tvrdá opatření proti těžbě kryptoměn a obchodování s BTC. V návaznosti na prohlášení Liu He vydala oficiální vládní tisková agentura Xinhua články, které digitální měny a těžbu bitcoinů ostře kritizovaly.
Krátce poté Čína zavedla přísné zákony týkající se kryptoo průmyslu. V čínských provinciích Sin-ťiang, Čching-chaj a Jün-nan byly zakázány veškeré operace spojené s těžbou kryptoměn. V provincii S'-čchuan bylo minerům nařízeno přerušit práci do 20. června 2021. Místním energetickým společnostem bylo rovněž zakázáno dodávat elektřinu pro krypto těžební operace.
Od května do října si obvykle někteří předvídaví bitcoinoví mineři v Číně dělali zásoby těžebních zařízení v Sečuánu díky levné elektřině v období dešťů. V období velké vody tam byly náklady na elektřinu poměrně nízké. V té době byla produktivita místních elektráren na vrcholu. Plně využívaly hojnost a levnost vodní energie.
Zákaz těžby kryptoměn čínskými úřady souvisí také s ekologickými problémy. Do roku 2060 chce Peking dosáhnout uhlíkové neutrality. Čína proto musí zavřít některá průmyslová odvětví, která výrazně znečišťují životní prostředí. Vláda proto potlačila podniky těžkého průmyslu i těžební farmy. Podle předběžných odhadů Čína v příštích třech letech předstihne Filipíny, pokud jde o emise skleníkových plynů, a to v důsledku čilého provozu těžebních farem.
Zajímavé je, že při hodnocení hlavních zdrojů emisí oxidu uhličitého se škody z těžby kryptoměn samostatně neodhadují. To samozřejmě téměř znemožňuje provést odpovídající výpočty a také posoudit dopad těžebních farem na emisní a uhlíkový rozpočet Číny. Analytici se domnívají, že pro částečné řešení problému škodlivých emisí je zásadní omezit těžbu bitcoinů v uhelných regionech.
Rozhodnutí zakázat těžbu kryptoměn v Číně vedlo k masivnímu odlivu minerů do jiných zemí. V červenci 2021 bylo podle odhadů uzavřeno více než 90 % čínské bitcoinové těžební kapacity. Mineři migrovali především do USA, Kanady a Kazachstánu.
Podle Centra pro alternativní finance (CAE) Cambridgeské univerzity se v srpnu 2021 staly USA světovým lídrem v těžbě bitcoinů a nechaly Čínu daleko za sebou. Od května loňského roku vzrostl podíl USA na celkovém hashratu ze 17,8 % na 35,4 %.
Ve sledovaném období se podařilo zvýšit podíl na těžbě kryptoměn mnoha zemím. Podíl Kanady činí 9,6 %, pričemž zaznamenal nárůst z předchozích 4,7 %. Podíl Ruska činil 11,2 % a jednalo se tedy o nárůst ze 7,2 %. V tomto hodnocení se Rusko umístilo na třetím místě.