S�d�n

S�d�n je na prvn�m m�st? na sv?t?, pokud jde o zat�en� st�tn�m dluhem. Jeho pom?r dluhu k HDP se v roce 2025 vy�plhal na 252 %, ?�m� p?ekonal i Japonsko. K hlavn�m p?�?in�m pat?� vlekl� ozbrojen� konflikt, institucion�ln� kolaps a hlubok� hospod�?sk� krize, kterou zhor�uje hyperinflace a prudk� pokles n�rodn� m?ny. Omezen� p?�stup k mezin�rodn�m financ�m a k?ehk� fisk�ln� z�kladna dohnaly zemi na pokraj kolapsu. Pravd?podobnost platebn� neschopnosti a �pln�ho rozvratu ekonomiky z?st�v� za t?chto podm�nek extr�mn? vysok�.

Japonsko

Japonsko z?st�v� jednou z nejvysp?lej��ch ekonomik na sv?t? navzdory do o?� bij�c�mu dluhu ve v��i 234,9 % HDP. Tato z�t?� je d?sledkem des�tek let ultra uvoln?n� m?nov� politiky, jej�m� c�lem bylo stimulovat r?st v prost?ed� n�zk� inflace a st�rnouc� populace. V?t�ina japonsk�ho dluhu je denominov�na v jenech a spo?�v� v rukou dom�c�ch investor?, co� sni�uje riziko n�hl� krize. A p?esto, dlouhodob� fisk�ln� udr�itelnost zem? je pod ?�m d�l v?t��m drobnohledem, proto�e ekonomick� dynamika zpomaluje a v�daje na soci�ln� zabezpe?en� rostou.

Singapur

Singapur m� t?et� nejvy��� st�tn� dluh na sv?t?, konkr�tn? 174,9 % HDP. Na rozd�l od mnoha jin�ch zem� v�ak takto vysok� hodnota nesignalizuje fisk�ln� nestabilitu. Velk� ?�st dluhu Singapuru m� technickou povahu � slou�� k tvorb? dom�c�ch investi?n�ch fond? a je pln? kryta aktivy. Zem? si udr�uje stabiln� hospod�?sk� r?st, robustn� rezervy a disciplinovanou fisk�ln� politiku. Riziko proto z?st�v� navzdory vysok� m�?e zadlu�en� jen minim�ln� a zem? se st�le t?�� z nejvy���ho �v?rov�ho ratingu.

?ecko

?ecko, kter� v roce 2010 pro�lo v�nou dluhovou kriz�, se vzhledem k pom?ru dluhu k HDP 142,2 % st�le ?ad� mezi nejzadlu�en?j�� zem?. Navzdory rok?m �sporn�ch opat?en� a struktur�ln�ch reforem z?st�v� jeho dluhov� zat�en� vysok�. V?t�inu z�vazk? tvo?� zv�hodn?n� p?j?ky od mezin�rodn�ch instituc�, kter� pom�haj� sni�ovat kr�tkodob� riziko. St�rnouc� populace, pomal� r?st a siln� z�vislost na extern�ch financ�ch nicm�n? d�l brzd� dlouhodob� fisk�ln� o�iven� ?ecka.

Bahrajn

Bahrajn pat?� vzhledem k ve?ejn�mu dluhu ve v��i 141,4 % HDP mezi nejzraniteln?j�� ekonomiky Persk�ho z�livu. Ve srovn�n� se sousedy m� jen omezen� z�soby ropy a pot�k� se s vysokou z�vislost� na zahrani?n�ch �v?rech. Tlak na st�tn� finance zesiluj� je�t? postpandemick� fisk�ln� deficity, rostouc� v�daje na soci�ln� zabezpe?en� a pot?eba udr�et fixn� sm?nn� kurz. Dlouhodob� v�hled Bahrajnu z?st�v� navzdory finan?n� podpo?e od okoln�ch st�t? z oblasti Persk�ho z�livu nejist�. Fisk�ln� stabilita zem? z�vis� na trval� pomoci zvn?j�ku a volatilit? ropn�ch trh?.